Will you enter?Po dlouhé době jsem měl opět možnost ponořit se do světa Resident Evilu a dohrát tak další díl série, který jsem nikdy předtím nedohrál. Jak je z nadpisu patrné nejedná se o žádný z nových dílů série, takže pokud hledáte novinky o Revelations na Nintendo 3DS nebo snad něco o RE6, tak s klidem můžete přestat číst, protože zde se o nich nic nedozvíte…
Ještě před tím, než začnu se samotnou recenzí nebo-li spíše shrnutím dojmů z právě dokončené hry, rád bych vám objasnil, proč v roce 2012 píši článek o hře, která vyšla před dvanácti lety.
Za prvé je až neuvěřitelné jak ten čas letí. V mých očích je doba, kdy jsem utíkal před hordami zombii s Claire Redfield v RE2 na PSX (jež je mým nejoblíbenějším dílem série) vzdálena tak pět let. Pravdou však je, že už je to let čtrnáct a šestnáct, pokud budeme mluvit o příběhu Chrise a Jill z RE1. Tyto hry společně s prvním Silent Hillem provázely mé dětství a nebýt jich, tak zde tento web a web CSHH vůbec nejsou. První trilogií Resident Evilu jsem dohrál nesčetněkrát (samozřejmě, že přesně vím kolikrát, ale nebudu zde ze sebe dělat ještě většího blázna, než jsem :-) ), a proto mě velice naštvalo rozhodnutí Capcomu vydat další Resident Evil jen na novou konzoli Dreamcast, kterou jsem si v dané době nemohl dovolit, byl to konec a já se sérii, která pro mne byla ohraničena prvním Playstationem na dlouhou dobu rozloučil. A protože mě éra PS2 docela minula, setkal jsem se sérii RE opět, až v době kdy na PC vyšel Resident Evil 4 a ačkoliv to byl velice povedený RE, tak to nebyl ten, kterého jsem znal a tolik si oblíbil. Nicméně mě vrátil zpět k sérii a z RE5 se tak stal hlavní důvod ke koupi konzole Xbox360. RE4 a RE5, aneb akční hry s nádechem hororu, následovaly, to co zřejmě dnešní hráči od her vyžadují. Neříkám, že je to špatné, jen to prostě není Resident Evil…
Velice mě proto nadchlo, když jsem při procházení her na Microsoft marketplace objevil právě RE: Code Veronica.
Po stáhnutí a spuštění hráče kromě zajímavé akční FMV sekvence, kde Claire utíká před vojáky Umbrelly Corp., přivítá i notoricky známý hlas, jež po zvolení nové hry přečte slova Resident Evil osobitostí sobě tak vlastní. Hráč se v tomto díle série vtělí do Claire Redfield, jenž bude hráčovým zrakem, sluchem, hmatem a možná i čichem a chutí, následujících přibližně 70% hry, zbylou část vyplní ovládání jejího bratra Chrise Redfielda a další herní postavy v podobě Steva Burnsida, který především v první půli hry pomáhá Claire v jejím dobrodružství. Z nehratelných postav se na scéně objeví také všem známý a pravděpodobně nesmrtelný, nestárnoucí, "nenáviděný" padouch Albert Wesker, a aby byly síly zla a dobra vyrovnané, tak se k Albertovi připojí šílený Alexander Ashford a jeho setra Alexia. To, že naši hrdinové budou, kromě Alexe, Alexia a Alberta, který jak už to bývá si hledí především svých cílů, čelit také stovkám zombie, hunterům, pavoukům a dalším příšerkám, nemá cenu ani zmiňovat, protože zdejší fauna a flóra už je fanouškům série tak známá, že by to bylo jako nošení hnijících údů do Raccoon City.
Co se právě fauny a flóry týká, kromě dlouhou chapadlového něčeho, co se může různě prodlužovat a několika bossů, zde moc nových příšerek nenaleznete, ale to hře vůbec nevadí a čas od času staré známé trochu vizuálně modifikuje, aby se na ně lépe koukalo. Jen pro zajímavost zde zmíním, že zombie začnou ke konci hry svítit oči a zvýší se jim výdrž a hunteři změní barvu ze zelené na červenou a začnout býti nakažlivými.
A ani arsenál se oproti původní trilogii moc nezměnil, prakticky tedy vůbec, pouze v jednom ze soubojů s bossem využijete sniperku a po druhé raketomet a u obou budete mít při míření pohled z vlastních očí, což je pro sérii poněkud nezvykle, samozřejmě pokud vynecháme díly novější, jakými jsou čtyřka a pětka.
Co se tedy vůbec změnilo? Postavy známé, arzenál známý, nepřátelé známý, základní řešení puzzlů stejné, lokace jsou naštěstí nové, ačkoliv tu a tam připomínají RE1 a RE2, systém léčení zůstal také stejný a střílet a současně běhat je hráčům také zapovězeno. Pravdou je, že v RE: CV se toho opravdu oproti předchozím dílům moc nezměnilo, avšak to je jedině dobře.
Pokud totiž hráč chce změnu, měl by raději sáhnout pro novějších dílech, jakými jsou RE4 a RE5. RE:CV je přesně ten poctivý Resident Evil, kterého jsem měl vždy tak rád. Logické úkoly převyšují nad akcí, kamera je statická, takže častokrát ani nevidíte, že se řítíte vstříc hordám zombie a jen slyšíte jejich chroptění a šourání… Nábojů a lékáren je zatraceně málo, a abyste si hru uložily, musíte najít prvně pásku do psacího stroje. Prostě vše jak má být. A RE: CV tak fanoušky první trilogie určitě neurazí a v lecčem je potěší. Například svou délkou, která je podle mě o něco delší než třeba u RE2 nebo hlavním bossem, který má několik podob a hráč se tak může těšit na jeho odporné variace. Pokud bych tedy měl hodnotit RE: CV v roce vzniku tak bych mu neváhal dát 9 až 10 z 10. Protože vše je na svých místech, příběh je napínavý, hra balancuje ve správném poměru akce a adventury, délkou je nadprůměrná a grafika je parádně předrendrovaná se skvělými FMV sekvencemi.
Problém nastává, pokud chci hru hodnotit v současnosti. Hráč jako já, ačkoliv si to nepřipouští, je zmlsaný hrami jako RE4 a RE5, nevidět před sebe je neuvěřitelně otravné, nemoci chodit a střílet je hrozně dementní a vůbec chůze s postavou je neuvěřitelně toporná, soubojová část je tak u nepřátel, jež se mohou rychle pohybovat nebo nějak útočit na dálku strašně frustrující. Hádanky jsou čas od času poněkud nelogické, především v jejich umístění, nahrávání se skrývá, za každými dveřmi, takže doba nahrávání a hraní je tak nějak shodná. Opakování dlouhých pasáží kvůli nemožnosti uložení je samozřejmostí a grafická stránka je v dnešní době již poněkud směšná a asi bude hráči dělat veliký problém, aby se jakéhokoliv monstra alespoň lekl a to i v případech předskriptovaných, kdy na vás hunter skočí skrz sklo, zombie rozrazí dveře apod. Když budete několikrát opakovat nějakou část, jen kvůli hloupému ovládání, už nějak zapomenete na skvělý nostalgický pocit ze série a budete se spíš snažit nostalgicky rozlomit ovladač, jako dříve, akorát tuto skutečnost si již málokdo ze zastánců série připouští.
Pokud tedy mám hodnotit RE: CV z pohledu dnešního hráče. Je to hra, která toho má stále mnoho co nabídnout, parádní příběh s několika zajímavými zvraty (ačkoliv v dnešní době přeci jen drobátko primitivní), dlouhou hratelnost (což může být však v dnešní době obvykle pěti hodinové herní zábavy i na škodu), onu parádní vyváženost akce a adventury a ten správný pocit survival hororu (opět často zaviněn především kostrbatým ovládáním).
Konec této "recenze" bude tedy trochu pokrytecký a klišovitý, protože jí hodlám zakončit takto: "Resident Evil: Code Veronica je nutnost pro fanoušky původní trilogie série, ostatní už však musí zvážit, zda jsou ochotni hrát něco, kde se bez předchozích her tolik v příběhu orientovat nebudou, co je graficky neuchvátí a s ovládáním, které je pravděpodobně velice naštve. Resident Evil: Code Veronica tak v roce 2012 hodnotím známkou 7/10."
Grafika: 4/10
Hratelnost: 7/10
Příběh: 6/10
Ovládání: 3/10
Je to ještě ten pravý Resi: 10/10
Celkem: 7/10
Dodatek k hudbě od mé manželky:
Jako fanoušek Final Fantasy dílů a její hudby, řeknu čím mně zaujala hudba v RE: Code Veronica. Na první poslech mi nepřipadala nijak zvláštní, zdála se mi jako obyčejná herní melodie, kterou lze poslouchat dokola a do nekonečná během zabíjení příšerek a nebo řešení všemožných úkolů. Zhruba tak má dobrá hudba vypadat v každé hře. Jenomže, jak už je dávno známo, japonské hry se odlišuji nejenom dobrým příběhem, ale opravdu hezkou hudební skladbou. To samé bych chtěla říct i o hudbě v Silent Hillu. Překvapení nastalo v domě Ashfordových, kde melodie jako hudební doprovod začal hrát klíčovou rolí, je snadný a lehký tak, že jde zahrát i na piano, a přitom je krásný i v elektronickém podání syntezátoru před víc než desetiletí. Mnoho fanoušku již nahráli různá videa na youtube s původním soundtrackem RE, ale osobně bych chtěla najít piano version celého soundtracku, v tomto případě hudba by se krásně ladila s ranní atmosférou u šálku dobré kávy.
Mé hodnocení hudby: 7/10
